Měsíční archív: Srpen 2011
Dny vědy a techniky
Dny vědy a techniky jsou jistě lákadlem pro všechny zvídavé lidi, kteří se chtějí dozvědět něcé nového nebo se třeba jen podívat na spoustu zajímavých věcí. Nejvýznamější akcí podoného rázu v České republice je Týden vědy a techniky, který se každoročně odehrává na začátku listopadu. Tento rok nás Týden vědy a techniky čeká od 1. do 11. listopadu 2011. Tento rok se bude o celkově jedenáctý ročník, takže festival jistě už nějakou tradici má.
Festival je otevřen především pro studenty středních škol, ale příjít se samozřejmě může podívat i ostatní široká veřejnost. Návštěvnící mají každoročně možnost nahlédnout do laboratoří a vysoce specializovaných ústavů a zjistit, či alespoň trochu proniknout do toho, jak se vlastně dělá ta věda. Akci pořádá největší výzkumný ústav, což je Akademie věd České republiky. Badatelé a výzkumnící této organizace si každoročně připravují širokou nabídku přednášek, zajímavých exkurzí, výstav a diskuzních večerů, kde můžete shlédnout výzkumné projekty těchto pracovníků, dále předvádějí nejmodernější vědecké přístroje a experimenty.
O celou akci se stará a všechno koordinuje Odbor popularizace vědy a marketingu Střediska společných činností Akademie věd. Součástí všeho je samozřejmě i den otevřených dveří na pracovistích Akademie věd. Tento jedenáctý ročník se uskuteční opravdu ve všech směrech České repuliky, a to v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci, Českých Budějovicích a na mnoha dalších místech.
Motto týdne vědy a techniky pro dnešní ročník je: Věda pro život – Pokrok se odvíjí od nových poznatků, život nám předkládá mnoho otázek a věda umožňuje nacházet na otázky odpověď.
Akademie věd
Všechny vědecké ústavy v České republice sdružuje Akademie věd. Jedná se o velice rozsáhlou instituci, která se zabáva převážně základním výzkumem. Akademie věd navazuje na dřívější, stejně zaměřené instituce, jako Československá akademie věd, Česká akademie věd a umění a Královská česká společnost nauk.
Ústav Akademie věd zahrunuje celkově 51 vědeckých ústavů, které jsou rozděleny do tří hlavních oblastí a celkově devíti sekcí. První oblastí je Oblast věd o neživé přírodě. Sem patří Sekce matematiky, fyziky a informatiky, Sekce aplikované fyziky a Sekce věd o Zemi. Další oblastí je Oblast věd o živé přírodě a chemických věd. Sem patří Sekce chemických věd, Sekce biologických a lékatřských věd a Sekce biologicko-ekologických věd. Poslední oblastí je Oblast humanitních a sociálních věd. Sem patří Sekce sociálně-ekonomických věd, Sekce historických věd a Sekce humanitních a filologických věd. Pod ty to všechny sekce patří samozřejmě spousta menších ústavů (51).
Je to například Atronomický ústav, Ústav fyziky materiálů, Ústav termomechaniky, Geologický ústav, Ústav analytické chemie, Biofyzikální ústav, Ústav molekulární genetiky, Botanický ústav, Ústav biologie obratlovců, Národohospodářský ústav, Ústav dějin umění, Etnologický ústav, Filozofický ústav a mnoho dalších.
Věda a technika
Věda a technika jsou velice obsáhlými pojmy, který v sobě skýtají obrovské množství podoborů a pojmů. Co je to vlastně věda? Pomocí vědy poznáváme systematickým způsobem nějakou skutečnost. Předmětem poznávání vědy může být spoustu věcí, které se člení na objekty a procesy živé a neživé přírody nebo naší lidské společnosti, která vlastně spadá pod živou přírodu.
Věda nás provází již strašně dlouhou dobu a prošla mnoha vývojovými obdobými. V každém období se také pohled na vědu poněkud lišil. Různé názory na vědu byly například v období antiky, renesance, osvícenství, pozitivismu, marxismu a strukturalismu. Pokud jde o dělení vědy, tak se můžeme setkat s mnoha různými pojetími a nikdy nejde věda rozdělit úplně kompletně. Vědy se mohou lišit například předmětem nebo metodoum, mohou se lišit svými principy a spoustou dalších věcí.
Podle principů se věda může dělit například na matematické, přirodní a humanitní. Dalším dělením může být například dělení věd na formální, které jsou někdy řazeny k vědám přírodním a reálné vědy, které dále dělíme na empirické, tematické a metodické. Mezi formální vědy patří například matematika, logika a filozofie. Mezi reálné patří třeba biologie, lékařství, fyzika, filologie, sociální vědy, etnologie, teologie a mnoho dalších.
Fakulta sociálních věd UK
Karlova univerzita má má celkově sedmnáct fakult. Fakulta sociálních věd byla založena 1. června 1990 a je tak druhou nejmladší fakultou Univerzity Karlovy. Fakulta byla založena jako nástupce zrušené fakulty sociálních věd a publicistiky. Prvním děkanem fakulty sociálních věd se stal novináč Čestmír Suchý.
Fakulta sociálních věd sídlila z počátku pouze v paláci Hollar na Smetanově nábřeží. Krátce po vzniku fakulty získala ještě obnovený Ústav sociálně-politických věd UK a byly tak získány nové prostory přímo v Karolinu. Roku 1993 byla fakulta rozdělena na čtyři instituty – Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Institut ekonomických studií, Institut sociologických studií, Institut politologických studií.
Později se k těmto institutům přidal ještě institut pátý, a to Institut mezinárodních studií. V současnosti tedy fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy sídlí v v paláci Hollar na Smetanově nábřeží, v budově v Opletalově ulici a v novém univerzitním Areálu Jinonice.
Na fakultě studuje v průměru přes tři tisíce studentů a fakulta je tak nejžádanější fakultou Karlovy univerzity pro bakalářské studium. Například v roce 2005 bylo na tuto fakultu podáno přes 5000 přihlášek, avšak přijato bylo pouhých 15 %, což je na druhou stranu nejméně z celé Karlovy univerzity.
Akademie věd ČR
Akademie věd České republiky je obrovská organizace, která sdružuje všechny vědecké ústavy, které se nachází v České republice. Zabývá se převážne uákladním výzkumem a má ze zákona povoleno zakládání takzvaných veřejných výzkumných institucí.
Akademie věd byla do roku 1992, za Československé republiky, známá jako Československá akademie věd. Financování Akademie věd probíhá především ze staátního rozpočtu, jedná se tedy o společnost veřejnoprávní. V současnosti je zaměstnáno v Akademii celkově okolo 6400 zaměstnanců a zajímavostí je, že více než polovina má univerzitní vzdělání, respektive doktorský titul.
Vrcholný orgán Akademie věd České republiky je akademický sněm, který pak následovně volí předsedu Akademie věd, jehož funkční období je čtyři roky. V současnosti je předsedou Akademie věd až do roku 2013 Jiří Drahoš. Celkově zahrnuje ústav 51 vědeckých ústavů, které jsou rozděleny do tři hlavních oblastí a devítí sekcí.
Hlavními oblastmi Oblast věd o neživé přírodě, kam patří například Sekce matematiky, fyziky a informatiky, druhou Oblast věd o živé přírodě a chemických věd, kam patří třeba Sekce biologických a lékařských věd a třetí poslední Oblast humanitních společenských věd, kam patří například Sekce humanitních a filologických věd.
Historický ústav akademie věd
Historický ústav Akademie Věd České republiky byl založen roku 1952. Ústav jako takový navazoval na tradici Státního ústavu vydavatelského, který byl založen roku 1921. Za období Česko-Slovenské republiky, od roku 1970 do roku 1990, byl ústav známý jako Ústav československých a světových dějin.
V současné době ústav zaměstnává více než 50 odborných a vědeckých pracovníků a dále kolem dvaceti lidí, kteří se zabývají specializovanými funkcemi, jako bibliografové, knihovnící, techničtí redaktoři, asistenti, grafici nebo třeba tiskaři. Hlavním program ústava v období let 2005 – 2010 byl vymezen programu s názvem Český dějinný prostor v evropském kontextu. Roku 1993 se Historický ústav AV sloučil s částí bývalého Ústavu dějin střední a východní Evropy a tím pádem získal Ústav badatelské zázemí také v oblasti světových dějin.
Hisotrický ústav také pravidelně vydává zajímavé profilové časopisy. Jedná se o Český časopis historický a Slovanský přehled. Dále samozřejmě vydává další řadu oborových periodik a poskytuje také ediční, bibliografické, komunikační a knihovní služby široké vědecké veřejnosti. Historický ústav obsahuje také knihovnu, která obsahuje zhruba 250 000 svazků, především teda historických knih. Součástí ústava je i nakladatelství, které ročně produkuje okolo 14 titulů.
Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna v Olomouci je řazena mezi jednu z nejvýznamnějsích knihoven na území České republiky, obsahující opravdu unikátní soubor historických fondů. Patří sem 1 451 rukopisů, 1 700 prvotisků a téměř 80 000 svazků starých tisků. Knihovna byla založena již roku 1566, takže je opravdu velice stará. V knihovně se nachází také rukopisy, které jsou zároveň kulturními památkami České republiky.
Jedná se o Evangeliář zábrdovický z 2. poloviny 11. století, Bible boskovická pravděpodobně z roku 1415, Bible olomoucká datována do roku 1417 a Graduál loucký z roku 1499.
Celkově je v knihovně uchováváno přes 1 200 000 titulů, které jsou nabízeny veřejnosti jak na míste, tak prostřednictvím přehledného on-line katalogu. V katalogu můžete vyhledávat, registrovat se, objednávat tituly a využívat další širokou řadu funkcí. Temné období zažila olomoucká knihovna v roce 1778, kdy byla přestěhována do Brna. Z Brna se sice za čtyři roky vrátila zpátky do Olomouce, ovšem se statutem akademického lycea.
Kompletně se přestěhovala zpátky do Olomouce až v roce 1787. Jako sklad pro knihy olomoucké knihovny slouží Červený kostel, který se nachází hned v sousedství knihovny. Knihovna je od roku 2001 plně v kompetenci Olomouckého kraje.
Vědecká knihovna Ostrava
Ostrava, jakožto třetí největší město v České republice, má samozřejmě svou vlastní velkou knihovnu. Knihovna neslouží pouze lidem z Ostravy, nýbrž je krajskou knihovnou, kterou zřizuje Moravskoslezský kraj. Knihovna byla založena roku 1951 jako Státní studijní knihovna.
V roce 1954 byla přejmenována na Státní vědeckou knihovnu v Ostravě. Tento název jí vydržel až do roku 2001, kdy přešla správa knihovny z Ministerstva kultury na Moravskoslezský kraj.
Současně byla tedy přejmenována na Moravskoslezskou vědeckou knihovnu v Ostravě. Knihovna sídla se nachází v přízemí a suterén pravého křídla majestátní budovy Nové radnice. Knižní fond přesahuje milion dokumentů. Knihovna slouží jako místo k uspokojování kulturních potřeb všech občanů, celoživotnímu vzdělávání, ale i jako místo k odpočinku a nabrání nových sil. Knihovna vykonává také spoustu funkcí, jako třeba garant regionálních funkcí knihoven v kraji, krajské středisko meziknihovních služeb.
Dále je centrem Moravskoslezského kraje pro získávání, zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování české odborné literatury i beletrie, veškerých českých periodik, tuzemských norem a patentových spisů, firemní literatury a časopisů, zahraniční odborné literatury a dalších typů dokumentů.
Vědecká knihovna Plzeň
Jedná se vlastně o knihovnu celého Plzeňského kraje, ve které se krom jiného shromažďují také dokumetny regionálního charakteru. Knižní fond této knihovny je univerzální, takže zajišťuje všem občanům rovný přístup ke všem informacím, které obsahuje. Knihovna byla založena roku 1950 s názvem Státní studijní knihovna. Knihovna byla založena hlavně z jednoho důvodu.
Byl to vznik několika vysokých škol – Lékařská fakulty Univerzity Karlovy, Vysoka škola strojní a elektrotechnicka a Pedagogicka fakulta. Roku 2001 se název knihovny změnil na Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. Sídlo knihovny se nachází ve Smetanových sadech v budově kláštera. Knižní fond knihovny je opravdu rozsáhlý a k roku 2009 obsahoval 1 821 837 dokumentů. V roce 1996 byla knihovna připojena na internet a v dalším roce se dokonce zprovoznil lokální elktronický katalog. Dále roku 1998 je otevřena internetová studovna, což byl taky velký pokrok.
Do roku 2002 fungovala knihovna pod knižním systémem KIMS, který však začínal být již zastaralý a proto se rozhodla v témže roce přejít na knihovní systém ALEPH. V roce 2011 nainstalovala knihovna do vstupní haly knižní box HERBIE, který slouží k pohodlnému vkládání knih.
Komentáře